Archiv kategorie: Život

Z mého života.

Žiju

0
Publikoval: Tomáš 2. 9. 2010 – 17:04
Kategorie: Život

Už je to skoro měsíc, co jsem nic nenapsal, což u mě nebývá zrovna obvyklé. Chtěl bych tedy tak nějak napsat, jak se vlastně mám.

V poslední době se nic moc zajímavého neudálo. Pořád dost času věnuji práci, za kterou jsem rád. Teď jsem si nainstaloval Mafii II, která mě baví, a tak si občas dávám oddych. Dle mého názoru jsem za poslední měsíc odvedl pěkný kus práce a tak nějak se poslední dobou daří. Do budoucna mám nějaké plány, o kterých vás třeba poinformuji časem.  Přes rok a půl jsem šťastně zamilovaný a stále prožívám krásné okamžiky po jejím boku.

Zároveň bych všem školákům a studentům chtěl popřát úspěšné vkročení do nového školního roku. Mě se to (zaplať Pán Bůh) po třinácti letech netýká.

České dráhy nezklamaly

12
Publikoval: Tomáš 31. 7. 2010 – 20:30
Kategorie: Život
Štítky: ,

Určitě nejsem první ani poslední, kdo si na ČD kdy stěžoval, a kdo je nemá v oblibě.

To, co se mi ale dnes přihodilo, byla dle mého názoru nehorázná drzost, která měla skončit minimálně omluvou ze strany průvodčího. V 16:03 jsme odjížděli s přítelkyní z Liberce směrem na Varnsdorf, kde měly naše cesty dovršit. Vše probíhalo v pořádku, dokud jsme nedojeli do Hrádku, kde vlak zastavoval. Nutno upozornit, že cesta trvala půl hodiny a za celou dobu nepřišel jediný průvodčí. V Hrádku vlak ale z ničeho nic jel zpět do Liberce. Bez jediného upozornění, co se vlastně děje. Po téměř hodině, kdy jsme přijeli k Liberci, přišel průvodčí zkontrolovat jízdenky. Řekli jsme mu, že jsme chtěli do Varnsdorfu, nikoliv do Liberce, načež on odpověděl, že to není jeho problém, že tohle nám měl říct jeho kolega.

A co se vlastně stalo? V Liberci stály čtyři vagony, přičemž první dva jeli do konečné stanice (Varnsdorf) a další dva se v Hrádku odpojily a jely zpět do Liberce. Jelikož byly první dva vagony plné, nic netušíc jsme nastoupili do vagonu posledního. Kdo by se také mačkal, když má na konci prázdný vagon, že? To se nám však vymstilo, neboť jsme strávili hodinu ve vlaku a další hodinu a půl jsme museli čekat na další vlak. Nehledě na to, že nikde nebylo nic napsáno a nikdo nic neřekl. Samozřejmě průvodčí nesplnil svou povinnost, jelikož za celou půl hodinu nepřišel zkontrolovat jízdenky. Pokud by se tak stalo, vůbec jsme nemuseli jet zpět do Liberce.

A řešení?

  • zeptat se průvodčího stojícího u vlaku, jestli vlak opravdu jede do udávané stanice a do jakého vagonu na jakou sedačku si mám sednout, a jakými dveřmi mám vstoupit
  • tušit, že poslední dva vagony budou odpojeny a nacpat se do prvních dvou vagonů
  • vysrat se na České dráhy a hledat náhradní řešení (to jsme my bohužel neměli)

Opět se ukázalo, že státní podniky stojí za nic. Ale omluva by neuškodila.

Ukaž své vysvědčení!

5
Publikoval: Tomáš 30. 7. 2010 – 14:19
Kategorie: Život
Štítky: ,

Přišel mi mail od Vůdce, jestli se nechci zúčastnit meziblogerského projektu „Ukaž své vysvědčení!„. Řekl jsem si, že není důvod něco skrývat, a tak se přidávám.

Chtěl bych vás upozornit, že mé výsledky odpovídají vloženému úsilí, kterého nebylo příliš. Samé jedničky to nejsou, ale maturitu mám.

A vy, ostatní blogeři, se přidejte. Úkolem je ukázat vysvědčení s největším dosaženým vzděláním. Odkazy na své blogy přidávejte do komentářů.

Co mě brzdí?

2
Publikoval: Tomáš 25. 7. 2010 – 21:48
Kategorie: Podnikání, Život
Štítky:

Dnes jsem tak přemýšlel a napadaly mě různé věci, které bych chtěl zkusit. Zejména tedy v tvorbě nových webů.

Jsou tu ale věci, které mě v tom zkrátka brzdí. Jednak je to nedostatek financí pro realizaci mých experimentů a dále je to nedostatek zkušeností. Ono to spolu ale souvisí. Kdybych měl dostatek peněz, mohl bych snadněji získávat zkušenosti. Takhle projíždím různé weby a fóra a hledám zajímavé informace, které později využiji. Mám v hlavě pár nápadů, ale bojím se je realizovat. Bojím se zklamání. Už párkrát jsem takhle experimentoval, něco vytvořil, a pak jsem to prodal za směšnou cenu. Stačilo počkat, více experimentovat a nebát se a věnovat do toho více času. Jenže všechno je to takové nejisté. Člověk nechce investovat do něčeho, co je nejisté. Ať už čas nebo peníze. Musím si to nechat projít hlavou a hledat a vzdělávat se. Zatím nemám tolik peněz, abych je mohl vyhazovat za experimenty. Jenže vytvořit něco, co hned sklidí úspěch a bude to vydělávat, se asi taky nepovede jen tak někomu. No, uvidíme.

Hip Hop Jam 2010

2
Publikoval: Tomáš 19. 7. 2010 – 21:35
Kategorie: Život
Štítky: , , , , ,

Od 15. do 17.7.2010 jsem byl ve Starých Ždánicích na festivalu Hip Hop Jam. I přestože hlásili nepříznivé podmínky (déšť a bouřky), počasí se povedlo. Nakonec začalo pršet až v sobotu večer a celý nedělní den také propršel.

Lokalita letošního Hip Hop Jamu byla netradiční v tom, že zde byla možnost koupání v pískovně Oplatil, což mnoho návštěvníků festivalu ocenilo, o čemž vypovídaly plné pláže. Troufám si říci, že příští rok se bude festival konat na stejném místě. Nechme se překvapit.

Co se organizace týká, dle mého názoru byla lepší jak loni. Autobus přijel až na vlakové nádraží, nasedli jsme a jelo se. Zpočátku jsem byl k lokalitě poměrně skeptický, protože se mi stanové městečko zdálo malé a všechno mi přišlo roztahané. Nakonec se mi celý areál zalíbil a musím říci, že byl lepší jak loni. Škoda toho, že poblíž nebylo žádné větší město (navštívili jsme Lázně Bohdaneč).

Pro návštěvníky byl přes den přichystaný program v podobě Adidas Originals Dance Areny, kde bylo snad nejvíce lidí, a kde probíhaly soutěže v tancování. Dále byly pro návštěvníky připraveny stánky s oblečením, kde na ně čekaly pěkné slevy; občerstvení a koupání v pískovně.

Program byl také velice pestrý. Během tří dnů zde vystoupila největší jména české a slovenské scény. Mezi headlinery večerů patřili zámořští DJ Premier, Adam Tensta a Slim Thug. Já jsem ale čekal na české a slovenské špičky. Nejvíce se mi asi líbili Suvereno a Dramatikz.

Dle mého se letošní Hip Hop Jam velice vydařil. Díky Daliboyovi a Alešovi za jejich píli a trpělivost a těším se příští rok!

A je to za mnou

6
Publikoval: Tomáš 21. 6. 2010 – 11:53
Kategorie: Blog, Život
Štítky:

Konečně jsem odmaturoval. Ačkoliv jsem se těšil, až ze školy vypadnu, začíná mi chybět. Tedy ne škola, ale ti lidé a učitelé, které jsem v ní za ty čtyři roky potkal. Co se dá dělat, však život jde dál. Někteří lidé mi ale za ty čtyři roky přirostli k srdci více než lidé ze základní školy. Přede mnou teď stojí velké rozhodnutí a tím je zaměstnání. Něco se rýsuje, ale nerad bych to zakřikl.

Ať má tento článek větší informativní hodnotu, chtěl bych vás seznámit s novinkou na blogu a tou je pravý sloupec. V pravém sloupci jsou k vidění RSS mých oblíbených blogů, odkazy a štítky. Pokud si myslíte, že by váš blog měl být v pravém sloupci, dejte mi odkaz do komentářů a uvidíme. Pár tipů ještě mám, ale nebráním se ničemu. Tímto je s prodejem odkazů zřejmě konec. Uvidíme. Třeba to nakonec zase změním. Pro vás je to ale šance, jak dát o svém blogu vědět. U každého blogu budou asi 2-3 poslední články.

A teď, když už mám více času, bych mohl zase začít trochu více psát. Příští článek bude o tom, jak jsme byli s přítelkyní v cukrárně, další pak o tom, jak jsem se dokonale zhulil a další o aktuálním počasí. Je na co se těšit!

Tak se nám to blíží

6
Publikoval: Tomáš 13. 5. 2010 – 14:50
Kategorie: Život
Štítky:

Za měsíc v tuto dobu se budu potit na potítku před komisí a snažit se podat co nejlepší výkon. Za měsíc v tuto dobu budu vykonávat zkoušku dospělosti. Už se těším, až to budu mít za sebou. Na druhou stranu toho mám teď docela hodně – chodím do školy, po škole dělám na baráku a po baráku pracuji. Do toho bych se měl začít učit, ale pořád to odkládám. Uvědomuji si, že toho je hodně, ale děsně se mi do toho nechce. Tímto bych chtěl všem maturantům popřát hodně štěstí, kterého není nikdy dost!

Ubírám se do soukromí

1
Publikoval: Tomáš 19. 4. 2010 – 20:38
Kategorie: Život
Štítky: , , ,

Omezuji svou aktivitu na sociálních sítích a ubírám se více do soukromí. Na Twitter už toho moc nepíšu, psaní na Facebook chci omezit na minimum.

Dříve jsem psal na Twitter hodně ze života, ale uvědomil jsem si, že to není to pravé. Nemám tam lidi, které bych znal osobně a to, co dělám, jim může být celkem ukradené. Zamkl jsem si svůj Twitter profil, aby každý nemohl číst, co tam píšu. Přidávám si tam téměř každého, kdo mne o to požádá. Nutností je, aby psal česky a smysluplně.

Na Facebooku znám většinu lidí, které tam mám. Přidávalo si mě i hodně „přátel“, o které jsem bohužel nestál. Zkrátka si lidi, které si do přátel přidám, vybírám. Psaní na FB chci omezit na minimum. Už nechci, aby o mně každý věděl úplně všechno. Navíc to „žere“ hodně času.

Omezil jsem psaní do svého internetového deníku. Ani mne zapisováních každodenních činností moc nebavilo. Člověk to pak nebere jako nějaké „hobby“, ale jako povinnost, což není správně. Jednou za čas tam něco napíšu.

Na tento blog budu samozřejmě dál psát články, které jste tu mohli vidět doposud.

DJ Wich se pustil i do Wear businessu

3
Publikoval: Tomáš 6. 4. 2010 – 22:06
Kategorie: Život
Štítky: , , , ,

Pokud jste fanoušci DJe Wiche a kupujete si jeho originální CD’s, určitě budete chtít i oblečení, kterému dal Wich název Golden Touch Wear. Nyní budou k prodeji trika, později mikiny a další oblečení. O designy trik se postarali přední pražští grafici a trika jsou originál Nike. K zakoupení budou například v internetovém obchodu Queens.

Designy trik


Samozřejmě, že i já musím jedno triko mít :-)

Už nikdy život bez tebe!

1
Publikoval: Tomáš 30. 3. 2010 – 18:03
Kategorie: Život
Štítky: , ,

Kdysi jsem tu psal více takových těch zamilovaných článků, ale momentálně prodělávám takovou časovou krizi, kdy nemám čas pomalu ani sám na sebe, natož na nějaké psaní. Aby to ale nevypadalo, že už nejsem šťastně zamilovaný, rozhodl jsem se napsat další článek, který bude věnován mé nejmilejší – Michalce.

Michalko, ty sama nejlépe víš, co k tobě cítím a co pro mne znamenáš. Říkám ti to pořád, píšu ti to pořád a psát i říkat ti to budu. Jsou to dvě slova, která když od tebe slyším, vykouzlí mi na tváři úsměv, ať už mám náladu jakoukoliv. Prožívám s tebou ty nejkrásnější chvíle a mám pocit, že je to krásnější a krásnější. Vždycky říkám, že to už krásnější být nemůže, ale přijde okamžik, které mé tvrzení vyvrátí. Už je to téměř 15 měsíců, co jsme spolu a pořád se mezi námi děje něco nového. Vím, co na tebe platí. Vím, jak tě rozesmát. Vím, jak ti udělat radost. Nejšťastnějším mě dělá, když vidím ten tvůj krásný úsměv a tvou spokojenost. Hrozně moc pro mě znamenáš a moc tě miluji, princezno má ♥

Pro někoho možné klišé, pro mě slova psaná ze srdce. Ať už si z toho každý vezme cokoliv, zamyslete se nad sebou a místo drahých řetízků a prstýnků vyznejte svou lásku svému protějšku. Zlatý řetízek umí koupit každý, ale umět říct ta dvě důležitá slova, to je umění a někdy si to člověk uvědomí pozdě.

Venku svítí slunce, běžte a radujte se. Užívejte si, dokud jste mladí. Jděte se jen tak projít. Jděte se projet na kolech. Jděte do kina a dejte si popcorn. Jděte nakupovat. Dělejte cokoliv, ale dělejte to spolu. Všem zamilovaným i těm nezamilovaným přeji hezké jaro plné lásky.