Tomáš PotěšilMáte zájem o koupi odkazů na tomto webu? Pište na e-mail: jsem[z]tomaspotesil[t]cz a věřím, že se domluvíme. Jedná se o odkazy ve spodní části stránky, které budou umístěny na všech podstránkách blogu.
Pokud máte zájem o výměnu odkazů do sekce odkazy, pak pište na výše uvedený e-mail.
Když jsem nějak přemýšlel o svých vlastnostech a o tom, co a jak bych na sobě chtěl změnit, dospěl jsem také k tomu, že neumím říkat „Ne“. Zkrátka když po mně někdo něco chce, nedokážu říct „Ne“, přestože já třeba ani nechci. Samozřejmě, že pokud to slíbím, snažím se to splnit, ale někdy toho svého „Ano“ lituji.
Určitě to vyhovuje ostatním lidem, kteří přijdou a vědí, že „Ne“ neřeknu. Prakticky přijdou jen tehdy, když něco potřebují. Moc jich třeba není, ale jsou. Ale nevyhovuje to mně a i přestože to vím, nedokážu to „Ne“ říct. Je to jedna z těch vlastností, kterou bych na sobě chtěl opravdu změnit, neboť dělám něco, co dělat nechci a většinou když dělám něco, co dělat nechci, nedělám to s takovou tou chutí a radostí, že mohu někomu pomoci, ale snažím se to udělat co nejrychleji, abych už to měl za sebou a nad výsledkem moc nepřemýšlím.
A co vy, máte také problém s tím, že neumíte říkat „Ne“?
K sepsání tohoto článku mne vedl člověk, který narážel na cenu mých služeb. Sice nevím, kde částku „cca 500″ vzal, ale to už je jedno. Člověk si vždy dokáže situaci přibarvit, aby dotyčného pošpinil.
Zhruba přes rok se věnuji internetovému podnikání a věcem s ním spojeným a pozoruji, jak ostatní lidé nedokáží práci druhých ocenit. Nelepší by pro ně bylo, kdybyste dělali zadarmo, nebo aspoň skoro zadarmo. Pokud chcete za své služby peníze, jste pro špatným podnikatelem. Myslel jsem, že si cenu za své služby mohu určovat já, nikoliv „zákazník“. Za tu dobu jsem se holt naučil vážit si svého času a nabídky na práci „zadarmo“ nepřijímám. Toto mne ale pobavilo, ty Google guru.
Už dlouho jsem sem nic nenapsal, já vím, jsem lajdák a kašlu na to. Čas mám, ale nějak není chuť k psaní. Už ani deník si nepíšu pravidelně. Asi nějaké špatné období teď.
A co se u mě děje?
Tak nějak nic. Mám prázdniny, jsem u Michalky, celkem bez peněz, ale mám se dobře. Stále jsem šťastně zamilovaný. Občas něco dělám, ale momentálně je to s prací bída.
Konečně jsem si udělal živnostenský list, takže už nemusím vystavovat faktury na ostatní. Ještě musím zajít do mBank a potvrdit Business konto. Pokud máte někdo s mBank zkušenosti, klidně se podělte. Stále mě fascinuje, že je u nich vše zdarma.
Také jsem měl svátek. Přišlo mi dost přání a od Michalky jsem dostal další CD do sbírky, což mne potěšilo.
Měl jsem maturity nanečisto a potvrdilo se mi to, co jsem očekával – že nic moc neumím. Spíš nic.
Jo, konečně jsem dodělal portfolio k praktické maturitní zkoušce, které sklidilo kladné i záporné ohlasy.
A to je asi tak vše, co bych chtěl napsat. Příště čekejte přínosnější článek.
Registrací do katalogů se již delší dobu zabývám a je samozřejmé, že své weby do katalogů registruji. Nedávno mne však překvapila jedna věc.
Vlastním 3 hudební minisites, které jsem registroval do katalogů. Počet katalogů převyšoval určitě 100, jeden web dokonce 300. Ten, pro mě nejdůležitější, má SR 60, další má 50 (ten, který jsem registroval do 300 katalogů) a ten poslední má 40.
Před necelým měsícem jsem si začal psát deník na internetu, do kterého přispívám pravidelně každý večer. Tento deník jsem nijak nepropagoval. Pouze dám občas odkaz na Facebook a mám odkaz na svém blogu. Žádná výměna ani koupě odkazů, žádná registrace do katalogů, prostě nic. Tak nějak jsem nepočítal s tím, že si to někdo bude číst. Píšu si to spíše pro sebe. Překvapilo mě ale, že zhruba po třech týdnech měl tento web SR 50, tedy SR rovný webu, který jsem registroval do 300 katalogů.
Není to tedy jen o tom, že svůj web zaregistrujete do katalogů, necháte jej být a budete očekávat, že budete mít vysoké ranky. Registrace do katalogů ke zvýšení ranků zajisté pomůže. Mám tak nějak ozkoušené, že u nového webu vyskočí SR na 40. Pak je potřeba tvořit to, co web dělá webem – kvalitní a pravidelně aktualizovaný obsah. Pokud delší dobu nebudete svůj web aktualizovat, jeho ranky začnou klesat.
Už asi počtvrté mi přišel e-mail od jakéhosi anglického domainera, který mi v něm, jakožto vlastníkovi tafrob.info, nabízel doménu tafrob.com. Bohužel o tuto doménu nemám zájem a jeho e-maily mne spíše otravují.
Hi,
We thought that you definitely need to know that right now the .com version of your domain is secured by Easy Domain Recovery and is available for purchase at our page.
What we do is take different measures to help you promote your brand on the Internet. Little things’ effectiveness can compare to securing .com to a domain with any other extension. Everyone knows .com, a lot of users will intuitively seek you at .com extension so don’t give a chance to anyone else to use that advantage of yours.
There are third parties who may be interested in your domain. Many people out there reserve .coms to existing sites and domains in order to make profit of ‘em. We may sell the domain to any of these persons and businesses but this is you who decides whether or not we do so. Please choose one of the following:
Secure tafrob.com right now!
Let it go (unsubscribe).Best regards,
Tom Harris,
Easy Domain Recovery,
mailto: tom@easydomainrecovery.com
Klip k tracku Verejný nepriateľ z Rytmusova alba Kral je venku. Někde jsem četl, že stál 5 milionů, ale co je na tom pravdy, to nevím. Mně osobně se klip líbí.
V sobotu jsem se spolu s lookassem (administrátor DJ Wich Live TV fanpage na Facebooku) vypravil do studia, kam jsem byl nejprve pozván já a má přítelkyně, které se ovšem moc nechtělo, a tak dala příležitost lookasovi. Chvilku jsme bloudili, ale nakonec jsme Skoop studio našli :-) Byla to paráda a moc si toho cením. Ne každý se tam podívá. Ve videu je se mnou menší rozhovor (cca od 43. minuty).
Většina blogů, které jsem kdysi četl, skončila v zapomnění. Buď je jejich majitel prodal a nic se na nich neděje, nebo se zkrátka autor více zaměřil na Facebook a na blog už se mu nedostává času nebo sil.
Je to škoda. Některé blogy jsem četl opravdu rád a buď se na nich nic neděje, nebo děje, ale málo. Kde jsou ty časy, kdy jsem dával dohromady seznam blogerů pro sraz? Pryč, bohužel pryč.
Já si ale stále píšu to své. Můj stav zamilovanosti stále přetrvává a i to je vidět na mých článcích. Ano, toto je můj blog, mé zápisky a můj život. Od těch článků, které se zabývaly IT, SW nebo HW, jsem dávno upustil. Nemám na to chuť a nechci opakovat něco, co už někdo napsal, i když bych to určitě napsal jinak.
Bohužel teď není tolik času na to, abych psal své výlevy. Blíží se maturita (ne, nebudu tu psát, jak moc se učím, když to není pravda), poté si chci hledat zaměstnání a stěhovat se. Do toho mám dost své práce, své projekty a to nejdůležitější – svou přítelkyni. Ještě je na čem pracovat, ale mám ze sebe radost.
A vy, milí, bývalí, nebo třeba nastávající blogeři, vy pište, ať je co číst. Nepřesouvejte vše na Facebook a využijte kouzla blogu. Pokud by to někoho zajímalo, tak jsem si začal psát osobní deník, ve kterém každý večer (případně další den ráno) stručně shrnuji to, co se u mě za ten den událo.
Tak nějak jsem vždycky toužil mít trvalý vztah. Nikdy jsem nebyl zastáncem úletů a sexu na záchodech diskotéky.
Když jsem se před rokem dočkal a poznal jsem ženu, o které vím, že s ní chci trávit zbytek svého života (já vím, je mi 18, ale vím to), můj život se změnil. Člověk najednou není sám Má se vždy komu svěřit, má vždy koho obejmout, políbit, pohladit a říci mu, co k němu cítí.
Není sám ani po té finanční stránce. Kdysi jsem většinu svých úspor „vrazil“ do počítače a všeho s ním spojené. Dnes sice většinu svých úspor dávám za oblečení, neboť si potrpím na kvalitní oblečení, ale vždy myslím i na to, jak udělat radost své ženě. Ne, opravdu nečekám celý rok na Vánoce, abych měl podnět k tomu, abych jí nějaký ten dárek koupil. Když mám dostatek peněz a vidím, jak po něčem touží, tak jí to zkrátka koupím. Udělám radost nejen jí, ale i sám sobě. Už to není počítač a počítačové hry. Teď musím myslet na to, abych měl za co za ní jet. Abychom měli za co jít do kina, do cukrárny, abych jí mohl koupit růži nebo třeba triko. Někdy mi to s penězi nevyjde, ale nikdy nenechávám všechno placení na ní.
Zkrátka je pro mě život ve vztahu něco jiného, než když jsem býval sám a stereotypně seděl u počítače. Člověk nemyslí sám na sebe, ale i na toho druhého a pomalu se připravuje na to, až bude mít svou rodinu.
19-ti letý absolvent Vyšší odborné a Střední průmyslové školy ve Varnsdorfu. Zabývá se internetovým marketingem, okrajově webdesignem, začíná proplouvat do internetového podnikání, rád si poslechne český a slovenský rap a píše převážně o svém reálném životě, milujíc svou přítelkyni.
