Poslední dobou sleduji na webtrhu jistou krizi. Nabízejí se tam desítky domén a zájemci o ně zkrátka nejsou. Nejedná se o úplné balasty, proto mě udivuje, že o ně nikdo nemá zájem, když se mnohdy neprodávají ani za registrační poplatek. Já jsem tam už asi 3x nabízel LLL.cz domény. Vyvolávací cena byla 100 Kč a stejně bez příhozu. Zřejmě se krize dotkla úplně všeho.
Trochu zpožděný report o naší výpravě na chatu do Borku u Tachova
Autorem textu je Michaela Hráchová.
Naše výprava se odehrávala ve dnech 18. – 20. srpna. Někdo by řekl, že je to příliš krátká doba na to, abychom si to tam užili, ale nám to stačilo bohatě. Jelo nás šest. Já s Tomem, moje spolužačka Zuzka, její (a moje vlastně taky) kamarádka Domča, Zuzčin soused Tomáš a jeho kamarád Radek, kterého jsem jako jediného neznala.
V úterý v osm hodin ráno jsem s Tomem vyjela z pražského Hlavního nádraží vlakem (který měl samozřejmě zpoždění) směr Rokycany, kde jsme nabrali zbytek naší posádky a pak už rovnou na chatu. Teda… rovnou moc ne :-D V Plané u Mariánských Lázní jsme přestoupili na osobák, který byl snad hezčí než ten rychlík :-D Cesta proběhla víceméně hladce a my s krosnami na zádech a za tiché podpory našeho maskota (plyšového růžového prasátka) Květoslava vydali na asi kilometrovou cestu k chatě samotné. Nutno podotknout, že Zuzka – majitelka chaty – pořádně nevěděla kudy jít :-D Ale vše dobře dopadlo a naše budoucí útočiště jsme našli.
Byla to malá chatička uprostřed záplavy chat jiných. Poté, co Zuzanka „postavila“ molo, jsme zjistili, že voda v rybníku má krásně zelenou barvu a že by koupání v ní mělo být pouze na vlastní nebezpečí. Já s Domčou jsme usoudily, že se nemusíme zůčastnit všeho a že se koupání v tom žabinci rády vzdáme. Jak jsme se v tu chvíli mýlily! :-D
K večeru se celá naše tlupa vydala na tajnou výpravu k ostrůvku (velikosti záchranného kruhu, jak jsme později zjistili :-D). Málem nás stáhly ke dnu záludné chaluhy a řasy, které se táhly po dně celého rybníka. Ostrůvek nás příliš nenadchl, a proto jsme se vydali na zpáteční cestu. S jedním a půl padlem to opravdu nešlo zrovna rychle (Tom totiž hned při první jízdě jedno pádlo zlomil :-D). Najednou se všichni na člunu začali přetahovat a prát a první ve vodě skončil Tomáš, za ním jsem do toho žabince spadla já a pak už to šlo ráz na ráz. Během chvíle se koupali všichni. Tím se však ještě naše neštěstí nedovršilo. V nestřeženém okamžiku nějaký dobráček (že jo, Tomáši!) vypustil člun, takže jsme zůstali v polovypuštěném člunu s jedním polovičním pádlem (to zdravé se ztratilo kdesi pod vodou a už ho nikdy nikdo neviděl) uprostřed rybníka. Nějakou chvíli jsme se pak ještě prali o zbytek člunu, pak jsme však byli nuceni řešit situaci. Co teď? Doplavali jsme na břeh a cestu k chatě jsme se člunem a celí mokří (zrovna teplo už nebylo) absolvovali pěšky.
I přes ztrátu pádla a vyfouklý člun jsme však neztráceli dobrou náladu a večer jsme se dobře bavili u grilu. Druhý den jsme pak spali téměř do oběda. Na celou naší výpravu padla jakási lenost a k jakési akci jsme se odhodlali až okolo třetí hodiny odpolední. Celá akce spočívala v přenesení našich těl do blízké hospody. Tam nás však velmi pobouřila místní obsluha. Slečna zřejmě měla své dny. Soudím dle toho, že byla opravdu nepříjemná a pomalá. Na oběd jsme čekali hodinu.
Po obědě jsme se už jen váleli u vody. Šlo tedy o velmi užitečný den. K večeru jsme se vrátili zpátky k chatě. Opět jsme grilovali, ty klobásy nám ale moc nechutnaly :-( Na půlnoc jsme měli plán… stezka odvahy. Nakonec jsme vyrazili už v jedenáct, protože se nám začínalo chtít spát :-D Společně jsme došli na hlavní cestu a tam následovalo rozdělení. Šli jsme po dvou. Následně už moc nevím, co a jak se stalo. S Tomem jsme došli k rybníku, kde jsme potkali Domču s Tomášem, a pak jsme se vrátili všichni čtyři společně k chatě. Zuzka s Radkem došla až jako poslední. Vlastně se ani nestalo nic zvláštního, byla to jen hezká večerní procházka při hvězdách. Přiznávám, bála jsem se :-D
Cesta zpět byla… hodně dlouhá. Vyjeli jsme v půl jedné (dřívější vlak nám ujel) a doma jsme byli až po šesté.
Na chatě se mi líbilo. Poznala jsem nové lidi… teda, nového člověka. Viděla jsem se s lidmi, které jsem už dlouho neviděla a s Tomáškem jsme si to užili :-)
Podobné články:
Stahujte šablonu Blue + verze pro WP
Dávám ke stažení další ze svých šablon. Jedná se o XHTML a CSS validní šablonu, která se korektně zobrazuje v nejpoužívanějších prohlížečích, včetně nového IE8. Šablona je zdarma a můžete ji jakkoliv upravovat. Podmínkou je zachování odkazů v patičce! Šablona je nakódována i pro redakční systém WordPress.
| XHTML varianta | Náhled | Stáhnout |
| WordPress varianta | Náhled | Stáhnout |
Podobné články:
Prázdniny 09 – mé nejlepší prázdniny
Dnešním dnem končí prázdniny, a tak bych chtěl trochu shrnout, co se za ně událo a jak jsem si je užíval.
Hned na začátek bych chtěl podotknout, že tyto prázdniny byly pro mne nejkrásnějšími. Byly to prázdniny, které jsem si užíval a o kterých jsem snil. Může za to jedna osoba – moje Michalka <3
Prakticky jsem téměř nepracoval. Dělal jsem pro fandora. Cestoval jsem po městech ČR. Samozřejmě ne sám, ale s Michalkou :-) Na základě toho jsme se podívali do Ústí, Pardubic, Brna, Plzně a Liberce. Trochu víc jsme poznali města, lidi, nafotili nějaké fotky. Brigáda sice nedopadla dle mých představ, ale někam jsme se podívali.
Většinu prázdnin jsem trávil v Praze u Mišky. Pokud bylo hezké počasí, chodili jsme na koupaliště a do bazénu. Občas s námi chodil i izmy. S její rodinou jsme pak ještě jezdili na cyklovýlety. Dvakrát jsme byli v kině – jednou na Harrym Potterovi a zrovna nedávno na Hanebných Panchartech. Oboje doporučuji. Snad každý týden jsme chodili na jídlo do MC Donaldu.
Ještě nesmím zapomenout na chatu v Borku u Tachova, kam jsme vyrazili s Michalkou a jejími přáteli. Ale o tom už článek později, jestli ho Michalka dopíše :-)
Tyto prázdniny jsem si užíval jako žádné jiné. Téměř žádná práce, žádná nuda, jen užívání si s mou drahou polovičkou :-) Už teď se nemohu dočkat dalších prázdnin :-)
Podobné články:
Když se lidé nudí, vymýšlejí hlouposti
Poslední dobou mě lidé na webtrhu udivují. Snaží se vymyslet všechny možné nápady, jak webtrh vylepšit, ale namísto toho vymýšlejí úplné hlouposti a zbytečnosti. Nejvíce jsem se pobavil u „Zákaz nabídky registrace do katalogů„.
Dle mého úplná hloupost. Jsou totiž lidé, kteří si tím přivydělávají peníze (třeba i já) a jsou lidé, kterým to, že jsou lidé, kteří to za ně udělají, ušetří spoustu času. To, že je registrátorů hodně a pořád jich přibývá, je věc trhu. Někdo v tom holt vidí možnost, jak rychle a lacině přijít k penězům, protože k tomu nemusí nic umět.
Dobrá rada pro všechny registrátory: „Pokud neumíte dělat nic jiného, běžte dělat rukama. Věřte mi, budete konečně prospěšní, a hodně.
Lidově řečeno: „Všichni registrátoři, vezměte lopaty, krumpáče a běžte kopat! Vaše registrace je úplně k ničemu a ničí webtrh!“
Určitě jsem proti zakázání registrace do katalogů na webtrhu. Stejně tento skvělý nápad nemůže projít.
Podobné články:
Nový trh webtrhu (dle mého) moc neprospívá
A nejsem sám, kdo si to myslí. Pár webtržníků už to na webtrhu napsalo.
Dle mého, od té doby, co nová forma trhu je, je aktivita v aukcích malá, až nulová. Vidím to sám na svých aukcích. Sice neprodávám nic extra výjimečného, ale to jsem neprodával ani na starém trhu a pokud mám 2-3 příhozy, mohu mluvit o úspěchu. Sice ubylo aukcí „za pár šupů“, ale celkově aukce klesly. Systém aukcí je podobný Aukru, ale starý se mi líbil více. Uvidíme v zimě. Teď je všude tak trochu mrtvo.
Podobné články:
Je čas začít se bát konkurence? Zamyšlení a pár rad
Konkurence v oblasti registrace do katalogů pomalu přibývá, a tak i pokládám otázku: „Je čas začít se bát, že přijdu o kšefty?“.
Na webtrhu každý den přibývají nové nabídky registrace do katalogů. Samozřejmě, že registrace každého je velice kvalitní, rychlá, spolehlivá a levná.
To já už jakožto registrátor nemohu posoudit a tak nějak je mi to i jedno. Nejvíce se ale směji nad nabídkami za 1 Kč - 1,50 Kč. Ten, kdo tuhle práci dělá, si neumí vážit svého času a jednou ho to stejně přejde. Já osobně jsem začínal na 2,50 Kč/katalog. Měl jsem balíček, který jsem nabízel za stálou cenu a k tomu jsem přidával několik katalogů zdarma. Pokud lidé vidí, že je něco zdarma, určitě se za tím ohlídnou. Když jsem začínal, trvala mi stovka katalogů i tři hodiny, takže jsem dělal za nějakých 60 Kč/hodinu. Byly chvíle, kdy jsem s tím chtěl seknout, ale překonal jsem to a dnes si na základě zkušeností a referencí mohu diktovat cenu.
A teď zpět k otázce. Je tedy čas se začít bát? Registrátorů přibývá rychle, poptávka však pomaleji. Nedostane se na každého. Dle mého názoru většina registrátorů registrujících za cenu do dvou korun stejně registrovat přestane, protože na to nebude mít chuť a zjistí, že se jim to nevyplatí.
Je lepší registrovat pro jednoho člověka, který pravidelně dodává weby k registraci. Práce je jistá, funguje tam jistá přátelská komunikace a jeden ví, co může od druhého čekat. Už tolikrát jsem registroval třeba 20 webů pro jednoho člověka a je to úplně něco jiného, než registrovat každý den pro někoho jiného.
Všechno je to ale o přístupu. Pokud člověk vidí poptávku, reaguje na ni do PM stylem „beru to“, nebo nedokáže dát dohromady souvislou větu, tak si jej potencionální klient většinou nevybere.
Nějaké mé rady
1. Komunikujte slušně, rychle a snažte se vypadat profesionálně. Nezapomeňte, že věta začíná velkým písmenem a končí tečkou. Pište česky a dodržujte aspoň základy pravidel českého pravopisu. Vyjmenovaná slova a shoda přísudku s podmětem by vám neměla být cizí.
2. Zkuste nabídnout něco víc. Něco, co konkurence nenabízí. Např. při registraci nabídněte pár katalogů gratis.
3. Snažte se reagovat rychle a stručně. Nikoho nezajímá, že jste byli s rodiči pryč a k obědu jste měli řízek s bramborem. Rozhodující je to, proč jste práci nevykonali v daný čas. S tím souvisí i další pravidlo.
4. Neslibujte, kdy přesně bude hotovo. Pokud nevíte, kdy jste schopen práci odvést, neslibujte přesný termín. Většinou, když se mě zeptá, za jak dlouho bude práce hotova, řeknu do kdy si myslím, že by to mohlo být, ale že to neslibuji. Tím si dáváte čas. Já většinou práci provedu ještě než dorazí peníze, ale může se stát cokoli.
5. Obchodujte s ověřenými lidmi. Když s někým obchodujete, podívejte se, co je to za člověka, zda má nějaký web/blog, hodnocení a jak působí v diskuzi. Pokud má nulové hodnocení a je nový, požadujte platbu předem. Aspoň tak to dělám já. Samozřejmě se mi stalo, že mi napsal člověk, který měl zájem o registraci, já jsem se podíval, jestli už obchodoval, zjistil jsem, že ještě ne a požadoval jsem platbu předem. Už nenapsal. Pokud se aspoň trochu neseznámíte s člověkem a on vám nezaplatí, pak neplačte.
6. Pokud člověk delší dobu nereaguje, nespamujte ho. Pokud nereaguje dva-tři dny, zkuste mu napsat, ale nepište mu každou hodinu. Zařiďte si mezitím další obchod a vyčkejte. Já vím, že to někdy není lehké.
7. Na webtrhu se tyká! Pokud Už se mi stalo, že mi psal kdosi se zájmem o spolupráci. Já jej pozdravil tradičně „Ahoj“ a on spolupráci odmítl pro neseriózní jednání. Pousmál jsem se a odpověděl jsem mu, ať si přečte pravidla webtrhu. S takto arogantním člověkem stejně nemám zájem o spolupráci.
8. Budujte si jméno. Prakticky všechny ty body souvisí s budováním jména. Pokud budete spolehlivý a práci budete odvádět kvalitně, lidé o vás budou mluvit a doporučovat vás dalším. To není na škodu.
Podobné články:
18
Už je to osmnáct let, co jsem se narodil. To to letí, sakra :-X
Za ten rok se toho událo hodně. Mnohé jsem určitě už zapomněl. Co je pro mě ale důležité je to, že do mého života vplula osoba, kterou nesmírně miluji a za vše, co pro mě dělá, jí děkuji. Děkuji, Michalko!
Žádné dárky neočekávám. To, co chci, si koupím za vydělané peníze. Ono to není vůbec na škodu. Jen vás prosím o jedno – buďte na sebe hodní, milí a mějte se rádi ;-)
Podobné články:
S-CORE – Možná už zítra ráno
Po roce vydává S-CORE album s názvem Možná už zítra ráno. Narozdíl od předchozího je zde více zpívaných refrénů a textově na mě působí složitěji.
Ukázky z alba sledujte na S-COREho bandzone profilu, kde naleznete veškeré další informace a linky pro stažení.
S-CORE – Možná už zítra ráno
Podobné články:
Jen tak
Je skoro půlnoc a já mám prostě chuť něco napsat.
Dnes se musím pochválit, mám ze sebe radost. Byl jsem nějak hyperproduktivní a odvedl jsem tolik práce, co běžně odvedu za 2-3 dny. Za dnešek jsem zaregistroval 4 weby, celkem do 450-ti katalogů. To je dle mého slušný výsledek. Aspoň mně se to ještě nepovedlo.
Před chvilkou mi ale napsala klientka, jak jsem na tom s registrací jejích dvou webů. Abych se přiznal, tak jsem na to poněkud zapomněl. Ale co, napravím to zítra. Dnes už nemám moc chuť něco dělat.
Zítra jede Miška z Norska domů, takže brzy budu zase s ní. Jak já se těším :-)
Jinak se nic moc neděje. Prázdniny utíkají jako voda a pomyšlení na školu ve mně vyvolává smíšené pocity. Už abych to měl za sebou.
No nic, je čas jít spát.
