Krok 1.: Klikneme na odkaz „Upravte stránku“ v levém sloupci pod profilovou fotkou.

Krok 2.: Otevře se nám obsah „Upravte stránku“, v níž je v dolní části položka „Hudební přehrávač“ a pod ní „Upravit“. Klikneme na „Upravit“.

Krok 3.: V pravé části stránky klikneme na „+ Přidat skladbu“.

Tímto máme nahranou svou skladbu.

Nyní chceme přehrávač přidat do levého sloupce na hlavní stránce. To uděláme následujícím způsobem.

Krok 1.: Klikneme na odkaz „Upravte stránku“ v levém sloupci pod profilovou fotkou.

Krok 2.: Otevře se nám obsah „Upravte stránku“, v níž je v dolní části položka „Hudební přehrávač“ a pod ní „Nastavení aplikace“. Klikneme na „Nastavení aplikace“.

Krok 3.: Vyskočí nám malé okno, v němž je položka Pole: Dostupné a vedle toho odkaz „Přidat“. Klikneme na „Přidat“.

Nyní se nám náš přehrávač objevil pod položkou „Pole“, kterou máme v horním menu vedle odkazů „Zeď, Informace, atd…“.

Krok 4.: U položky „Hudební přehrávač“ máme malinkou ikonku, na kterou klikneme a zvolíme nabídku „Přesunout na záložku Zeď“.

Tímto máme náš přehrávač v levém sloupci. Pro přidání dalších skladeb opakujeme první tři kroky.

Dříve jsem psal na Twitter hodně ze života, ale uvědomil jsem si, že to není to pravé. Nemám tam lidi, které bych znal osobně a to, co dělám, jim může být celkem ukradené. Zamkl jsem si svůj Twitter profil, aby každý nemohl číst, co tam píšu. Přidávám si tam téměř každého, kdo mne o to požádá. Nutností je, aby psal česky a smysluplně.

Na Facebooku znám většinu lidí, které tam mám. Přidávalo si mě i hodně „přátel“, o které jsem bohužel nestál. Zkrátka si lidi, které si do přátel přidám, vybírám. Psaní na FB chci omezit na minimum. Už nechci, aby o mně každý věděl úplně všechno. Navíc to „žere“ hodně času.

Omezil jsem psaní do svého internetového deníku. Ani mne zapisováních každodenních činností moc nebavilo. Člověk to pak nebere jako nějaké „hobby“, ale jako povinnost, což není správně. Jednou za čas tam něco napíšu.

Na tento blog budu samozřejmě dál psát články, které jste tu mohli vidět doposud.

Je to škoda. Některé blogy jsem četl opravdu rád a buď se na nich nic neděje, nebo děje, ale málo. Kde jsou ty časy, kdy jsem dával dohromady seznam blogerů pro sraz? Pryč, bohužel pryč.

Já si ale stále píšu to své. Můj stav zamilovanosti stále přetrvává a i to je vidět na mých článcích. Ano, toto je můj blog, mé zápisky a můj život. Od těch článků, které se zabývaly IT, SW nebo HW, jsem dávno upustil. Nemám na to chuť a nechci opakovat něco, co už někdo napsal, i když bych to určitě napsal jinak.

Bohužel teď není tolik času na to, abych psal své výlevy. Blíží se maturita (ne, nebudu tu psát, jak moc se učím, když to není pravda), poté si chci hledat zaměstnání a stěhovat se. Do toho mám dost své práce, své projekty a to nejdůležitější – svou přítelkyni. Ještě je na čem pracovat, ale mám ze sebe radost.

A vy, milí, bývalí, nebo třeba nastávající blogeři, vy pište, ať je co číst. Nepřesouvejte vše na Facebook a využijte kouzla blogu. Pokud by to někoho zajímalo, tak jsem si začal psát osobní deník, ve kterém každý večer (případně další den ráno) stručně shrnuji to, co se u mě za ten den událo.

• Zvrat v mém životě přišel prakticky hned na začátku roku, kdy jsem se seznámil se svou přítelkyní. Už je to téměř 12 měsíců a to, co prožíváme, je stále krásnější a krásnější. Miluji tě, beruško ♥

• Prakticky jsem hned v lednu objevil způsob, jak vydělávat peníze na internetu a to mě živí dodnes. Stal jsem se externím zaměstnancem společnosti NET sign, ve které zastávám pozici linkbuildera.

• Začal jsem se více zajímat o internetový marketing, domény, minisites, atd… Experimentoval jsem s koupí a prodejem různých domén, avšak to nebylo to pravé ořechové. Vytvořil jsem 3 minisites, které jsem se pokoušel zmonetizovat prodejem odkazů a Google AdSense. Prodej odkazů vcelku vychází, i když dnešní přepočet mne vcelku zklamal, s AdSense je to mizerné. Holt nejde o zrovna navštěvované weby, a tak není, kdo by klikal. K jedné své minisite, která se proměnila spíš ve fansite, jsem na Facebooku vytvořil i podpůrnou skupinu, která má téměř 5 000 fanoušků.

• Na nějakých LLL.cz doménách jsem vytvořil katalogy, které jsem poté prodal.  Vytvořil jsem i nějaké šablony, které jsem dal zdarma ke stažení. Nejúspěšnější a nejpovedenější šablona je ta, která je i na tomto blogu. Zkrátka jsem zkoušel experimentovat a poznat tak nové způsoby, jak vydělat.

• Co se školy týká, tak jsem se dostal do čtvrtého ročníku a za pár měsíců mne čeká maturitní zkouška, kterou se pokusím úspěšně vykonat, abych měl tu zatracenou školu za sebou.

• Nedávno jsem se konečně osobně poznal s pro mě bezkonkurenčním producentem DJem Wichem. O tom jsem také pár řádků napsal.

• Po pěti letech jsem změnil operátora O2 na Vodafone, se kterým jsem moc spokojen a s tím i mobilní telefon Siemens A55 na Nokia N78.

• Teď ještě tradiční poděkování. Hned ze začátku chci poděkovat Michalce za to, co pro mě dělá. Nesmírně si toho cením! Děkuji ti za vše, princezno moje! Díky mé rodině za to, že jsou! Díky, tati, za tvé rady, se kterými většinou nesouhlasím a až pak si uvědomím, že jsi měl pravdu. Díky všem lidem, kteří mě dokázali ocenit a podpořit v tom, co dělám. Že mi dali jasně najevo, co si o mně myslí a dokázali mi vytknout chyby. Díky webtrhu a jeho moderátorům za to, co dělají. Díky Wichovi, Hi-Defovi, Tafrobovi, Rytmusovi a dalším za jejich hudbu. Největší díky patří Wichovi, kterému tímto posílám shout out, a kterého nejvíc cením! Díky i těm, kteří mě tolik nenávidí a kteří mi závidí. Díky i tobě, Patriku, za to, že ti tolik ležím v žaludku. Je dost možné, že jsem na někoho zapomněl, ale i jemu patří díky!

Občas se na něj podívám, co je nového, ale je to fakt zřídka. Nevím, neříkám, že je to  špatný komunitní server, jen mi na něm něco nesedí. Pro mě je to hrozně nepřehledné, je tam toho zbytečně moc. Zkrátka, nesedí mi to. Mnohem raději mám Twitter, kde mám to, kvůli čemu tuto službu využívám – mikroblog. Zbytek mi přijde zbytečný. Ale učitě je to systém vymakaný a najdou se tací, kteří si na něm vytvoří závislost, viď, izmy :-P