Michalko, ty sama nejlépe víš, co k tobě cítím a co pro mne znamenáš. Říkám ti to pořád, píšu ti to pořád a psát i říkat ti to budu. Jsou to dvě slova, která když od tebe slyším, vykouzlí mi na tváři úsměv, ať už mám náladu jakoukoliv. Prožívám s tebou ty nejkrásnější chvíle a mám pocit, že je to krásnější a krásnější. Vždycky říkám, že to už krásnější být nemůže, ale přijde okamžik, které mé tvrzení vyvrátí. Už je to téměř 15 měsíců, co jsme spolu a pořád se mezi námi děje něco nového. Vím, co na tebe platí. Vím, jak tě rozesmát. Vím, jak ti udělat radost. Nejšťastnějším mě dělá, když vidím ten tvůj krásný úsměv a tvou spokojenost. Hrozně moc pro mě znamenáš a moc tě miluji, princezno má ♥

Pro někoho možné klišé, pro mě slova psaná ze srdce. Ať už si z toho každý vezme cokoliv, zamyslete se nad sebou a místo drahých řetízků a prstýnků vyznejte svou lásku svému protějšku. Zlatý řetízek umí koupit každý, ale umět říct ta dvě důležitá slova, to je umění a někdy si to člověk uvědomí pozdě.

Venku svítí slunce, běžte a radujte se. Užívejte si, dokud jste mladí. Jděte se jen tak projít. Jděte se projet na kolech. Jděte do kina a dejte si popcorn. Jděte nakupovat. Dělejte cokoliv, ale dělejte to spolu. Všem zamilovaným i těm nezamilovaným přeji hezké jaro plné lásky.

Když jsem se před rokem dočkal a poznal jsem ženu, o které vím, že s ní chci trávit zbytek svého života (já vím, je mi 18, ale vím to), můj život se změnil. Člověk najednou není sám Má se vždy komu svěřit, má vždy koho obejmout, políbit, pohladit a říci mu, co k němu cítí.

Není sám ani po té finanční stránce. Kdysi jsem většinu svých úspor „vrazil“ do počítače a všeho s ním spojené. Dnes sice většinu svých úspor dávám za oblečení, neboť si potrpím na kvalitní oblečení, ale vždy myslím i na to, jak udělat radost své ženě. Ne, opravdu nečekám celý rok na Vánoce, abych měl podnět k tomu, abych jí nějaký ten dárek koupil. Když mám dostatek peněz a vidím, jak po něčem touží, tak jí to zkrátka koupím. Udělám radost nejen jí, ale i sám sobě. Už to není počítač a počítačové hry. Teď musím myslet na to, abych měl za co za ní jet. Abychom měli za co jít do kina, do cukrárny, abych jí mohl koupit růži nebo třeba triko. Někdy mi to s penězi nevyjde, ale nikdy nenechávám všechno placení na ní.

Zkrátka je pro mě život ve vztahu něco jiného, než když jsem býval sám a stereotypně seděl u počítače. Člověk nemyslí sám na sebe, ale i na toho druhého a pomalu se připravuje na to, až bude mít svou rodinu.

To, jak jsme se s Michalkou poznali, tu popisovat nechci. Aspoň ne prozatím. Chci se tu pokusit o vyjádření toho, co k ní cítím a co pro mě znamená. Ne, nebojte se, říkám jí to a říkám jí to často!

Najít v dnešní době hezkou a chytrou holku, která nebude kouřit, hulit, chlastat, fetovat…, je celkem obtížné. Ono už to, že holka kouří/hulí, o ní leccos vypovídá. Vždycky jsem toužil po chytré, hodné a milé holce, o které budu vědět, že mi bude věrná a bude mě milovat. Ono je hezké, že máte krásnou blondýnu s modrýma očima, kterou když postavíte před plotnu, tak ji zvládne leda zapnout. Blondýnu, které když řeknete, že je potřeba poklidit na zahradě, tak vám řekne, co po ní vlastně chcete, neboť by si mohla zašpinit své růžové tríčo.

A přesně taková Michalka není. Už po pár propsaných dnech s ní jsem věděl, že ona je ta, po které toužím. O někom takovém, jako je ona, jsem vždycky snil. Bůh si dal tu práci, skloubil krásu a chytrost a vznikla Michalka. Vznikla slečna, o které s jistotou vím, že mě nezklame. Vypisovat její vlastnosti mi přijde zbytečné. Ona je pro mě Paní Úžasná! S ní se člověk zkrátka nenudí. Ať už chodíme na procházky, koukáme na filmy, jíme u Meca, chodíme do kina, jezdíme na kolech, nebo se jen povalujeme v postýlce, vždycky je to úžasné. S jistotou vím, že po jejím boku chci trávit zbytek svého života!

Jsem moc šťastný, že ji mám a že má tak skvělou rodinu, se kterou si (myslím si) dobře rozumíme.

P.S.: Psáno od srdce.

Za těch deset dnů se toho dost událo. Párkrát jsme byli v MC Donaldu, dvakrát v cukrárně, často jsme lítali po nákupech, byli jsme v Aquapalace a nechyběla návštěva Michalčina tatínka. Dost jsem si to užíval. Hlavně v Aquapalace jsme se vyřádili :-) Jo, ještě jsem byl s izmym 2x v posilovně :-)

Byly to krásné a úžasné prázdniny, ale rychle to uteklo :-( Po jejím boku je všechno tak nádherné <3

Už dlouho jsem nenapsal nic ze života, a tak to teď napravím. Sice bych se měl učit Dějiny, ale nechce se mi. Komu by se chtělo?

K Michalce jsem jel už v pátek. Při cestě mě doprovázelo morče, které jsem vezl Michalčině kamarádce. Cesta byla v pohodě, ale můj názor na malý Quick se nezměnil :-D Když jsem přijel do Prahy, už tam na mě čekala má láska. Chvilku jsme počkali na kamarádku, předali jsme morče a jelo se domů. Doma jsme koukali na filmy, váleli se v posteli, atd… :-) V sobotu to bylo nabitější. Trochu jsme se učili. I když… učili :-X Já jsem si vypisoval Dějiny, Miška se učila češtinu. Během učení jsme ještě stačili usnout :-D Ale bylo to krásné :-) Navečer jsme šli s izmym protáhnout těla do posilky a poté do bazénu. Bylo to fajn a já byl příjemně utahán :-) To jsem vlastně ještě teď :-D Když jsme se vrátili z posilky, šel jsem s Michalkou na večeři, na pizzu. Pizza byla dobrá a já tak prožil romantický večer :-) Když jsme se vrátili, ještě jsme koukli na Andělé a Démoni, i když jsme na tom už byli v kině. V neděli se nic moc nedělo. Procházka padla, protože venku bylo hnusně a navíc jsem jel večer domů. I tak jsme si ale den užili :-) Koukali jsme na filmy, ládovali se, povídali si, váleli jsme se, atd… Prostě nádherný víkend :-) Bohužel jsem musel Mišku v neděli večer opustit a odjet směr sever :-( Už se těším na další víkend :-) Já tu holku miluji!

Hned na začátek bych chtěl podotknout, že tyto prázdniny byly pro mne nejkrásnějšími. Byly to prázdniny, které jsem si užíval a o kterých jsem snil. Může za to jedna osoba – moje Michalka <3

Prakticky jsem téměř nepracoval. Dělal jsem pro fandora. Cestoval jsem po městech ČR. Samozřejmě ne sám, ale s Michalkou :-) Na základě toho jsme se podívali do Ústí, Pardubic, Brna, Plzně a Liberce. Trochu víc jsme poznali města, lidi, nafotili nějaké fotky. Brigáda sice nedopadla dle mých představ, ale někam jsme se podívali.

Většinu prázdnin jsem trávil v Praze u Mišky. Pokud bylo hezké počasí, chodili jsme na koupaliště a do bazénu. Občas s námi chodil i izmy. S její rodinou jsme pak ještě jezdili na cyklovýlety. Dvakrát jsme byli v kině – jednou na Harrym Potterovi a zrovna nedávno na Hanebných Panchartech. Oboje doporučuji. Snad každý týden jsme chodili na jídlo do MC Donaldu.

Ještě nesmím zapomenout na chatu v Borku u Tachova, kam jsme vyrazili s Michalkou a jejími přáteli. Ale o tom už článek později, jestli ho Michalka dopíše :-)

Tyto prázdniny jsem si užíval jako žádné jiné. Téměř žádná práce, žádná nuda, jen užívání si s mou drahou polovičkou :-) Už teď se nemohu dočkat dalších prázdnin :-)

Za ten týden, co jsem byl u Michalky, se toho stalo opravdu dost. Byli jsme v bazéně, v kině na Harrym Potterovi, na koupališti, na kolech, chodili po nákupech, nebo jsme prostě odpočívali. Navštívili jsme Pardubice a Ústí nad Labem. Pardubice jsou pěkné, určitě doporučuji navštívit. Ústí mě moc nenadchlo. Harry se mi líbil. Neviděl jsem poslední 2 díly, takže jsem moc nechápal, na co šestý díl navazuje, ale líbilo se mi to. Efektově určitě povedené. Nestahujte, běžte do kina! Vychutnejte si prostorový zvuk a obraz na pořádném plátně.

Včera jela Miška na 14 dní do Norska, tak jsem musel domů. Cesta byla fakt pekelná. Chytli jsme tu vichřici, spadl před námi strom, padaly kroupy, vítr lámal stromy. Fakt paráda! Teď budu 14 dní doma, a pak hurá za Michalkou. Oslavíme spolu mé narozeniny a budeme si užívat zbytek prázdnin :-)

To je ona – má drahá polovička

Fontána v Pardubicích