6.10. jsem si ve svém oblíbeném e-shopu objednával triko a dnes, 17.10., se mi konečně dostalo do rukou a to i přesto, že e-shop triko odesílal hned druhý den. A jak je to možné? Díky nové službě České pošty.
Ta má totiž právo vaši zásilku předat tzn. náhradnímu příjemci, což by měl být člověk, který bydlí ve vašem domě a je ochoten zásilku převzít. Nevím, jakým způsobem pošta náhradní příjemce určuje a ověřuje, zkrátka je to tak. Pokud tuto službu, která vznikla ve snaze dodávat co největší počet zásilek, nechcete využívat, musíte podat písemné prohlášení na pobočku pošty. A to i přesto, že jste se k žádné službě nepřihlásili.
Což o to, vize je to pěkná, avšak nefunguje kvůli neschopnosti.
1) Dostal jsem službu, o kterou jsem se nikoho neprosil a kterou pokud nechci, musím zrušit písemným prohlášením.
2) Upozornění, že je má zásilka u někoho ze sousedů, zkrátka ve schránce nebylo, a tak jsem celý týden čekal na triko, které měla paní sousedka o patro níž. Kdybych nezavolal na poštu, asi bych se trika nedočkal.
3) Můžete namítat, že paní sousedka mohla přijít a triko mi dát. A dělali byste to vy? Má zásilka určitě nebyla jediná, kterou převzala a kdyby měla vždy a za každým chodit, nedělala by nic jiného.
4) I přesto, že jsem měl triko téměř pod nosem, absolvoval jsem 1 čekání a dohadování se na poště, 2 telefonáty na poštu a 1 telefonát s majitelem e-shopu.
Nebýt této služby, měl bych triko doma při nejhorším v pondělí minulý týden, nikoho jsem nemusel otravovat a ještě bych šetřil své nervy.
Kdyby však tato služba opravdu fungovala tak, jak bych si představoval, mohla by být použitelná. Tomu by ale muselo předcházet seznámení se službou, informace o tom, kdo bude náhradní příjemce, a upozornění na zásilku by bylo ve schránce. Ani jedno se však nestalo. Ale divím se, že mě to u České pošty ještě překvapuje.
Shlédněte video z Nike tréninku. Tréninky probíhají 2x týdně a to v Praze a Bratislavě. Ve středu se vybíhá od Nike Prague a ve čtvrtek od prodejny Max Store (na Slovensku od Nike Eurovea a Nike Aupark). Vždy v 18:30. Tréninky jsou zdarma a vždy se jich účastní více trenérů z důvodů rozdělení do skupin podle vytrvalosti (volíte si sami). Sejde se parta lidí a běží se :-) Celková doba tréninku je cca hodinka.
Hádanka na závěr – najdete mě ve videu?
P.S.: Na Facebooku můžete sledovat Nike tréninky pomocí aplikace Nike Running Lokality, přičemž můžete zakládat i vlastní tréninky.
Mnohým z vás, jež mě sledují, zřejmě neunikl fakt, že jsem se připravoval na běžecký závod Nike Run Prague. Jak již název napovídá, byl pořádaný mou oblíbenou firmou Nike. V tomto článku bych chtěl shrnout mé pocity z této běžecké události.
1) Informace o závodě
Informace o závodě byly zprostředkovávány pomocí Facebookového profilu a internetových stránek nikerunprague.cz. Pokud někdo neměl Facebook, stačilo sledovat oficiální web, kde byly všechny informace postupem času přidávány. Na Facebooku pak byla možnost pokládání dotazů organizátorům, kteří na ně hbitě odpovídali. Mnohdy stačilo, aby se tázající podíval o pár příspěvků níže, kde byla většina dotazů zodpovězena. Ach ta lenost. Informovanost o závodě byla za mě zvládnutá na jedničku.
2) Registrace do závodu
Registrace do závodu probíhala prostřednictvím internetových stránek nikerunprague.cz. Co se týká trik, všechna byla v bílé barvě. Každý registrující si navíc mohl zvolit jednu ze tří barevných variant „obdélníčku“, který byl vytisknutý na hrudi. Zároveň si mohl zvolit vlastní startovní číslo (pokud nebylo obsazené) a vlastní motto. Ve výsledku tak dostal funkční triko s vlastním mottem a startovním číslem vytisknutým na hrudi a s logem závodu vytisknutý na zádech. A aby toho nebylo málo, při vyzvedávání startovního setu si každý mohl vybrat jednu ze 4 barevných variant vaků, jež sloužily k ukládání oblečení. Každému soutěžícímu byl také přidělen unikátní čip na jednorázové použití k zaznamenání času při závodu. Startovním setem jsem byl mile překvapen, obzvláště pak vakem. Za 290 Kč maximální spokojenost.
3) Výdej startovních setů
Výdej startovních setů probíhal v Praze od 27.8. do 2.9. Přihlášených do závodů bylo 6 628 běžců. Logicky jsme čekali u výdeje setů fronty. Nestalo se tak. Nevím, jak to bylo v jiných dnech, ale když jsme tam byli my, nebyl tam nikdo jiný než já s přítelkyní a řada usměvavých pracovnic. Za mě opět zvládnuto na jedničku.
4) Den závodu – šatny a úschovny
Šatny byly oddělené a řekl bych, že i dostatečně velké. Byly sice plné, když jsem v nich byl, ale za to se do nich vešla řada lidí. Každý se obával, jak bude vypadat ukládání svých batohů/vaků. Každý závodník si mohl bezplatně uložit batoh/vak do úschoven. Úschovny byly hlídané, ale nedoporučovalo se nechávat v batozích cennosti. Uložení probíhalo tak, že jsem donesl batoh, dostal jsem na ruku pásku s číslem úschovny a na batoh totéž. Za mě opět bez problémů.
5) Závod samotný
Závod startoval ve 14:00. Trať byla dlouhá 10,26 km a vedla historickým centrem Prahy. Praha byla v tuto dobu uzavřená a s průběhem nebyly žádné komplikace. Alespoň já jsem je nezaznamenal. Fandící lidé podél celé trati byli příjemnou podporou. Zhruba v půlce trati, tedy po pěti kilometrech, byla možnost občerstvení – vody. Běžel jsem v přední pozici, a tak jsem nezaznamenal žádný kolaps. Celý „proces“ mi zabral zhruba 10 s. Ti, kteří běželi za mnou, takové štěstí však neměli. Na stranu pořadatelů přišla dlouhá řada stížností s nezvládnutím občerstvovací stanice, mnozí prý čekali i 5 – 10 minut na kelímek, na jehož dně bylo pár kapek vody. Zde nemohu soudit, u mě proběhlo vše bez problémů. Opravdu jsem ale nepochopil řadu lidí, kteří si stěžovali. Avizovaná občerstvovací stanice po pěti kilometrech opravdu byla, i když ne úplně ideální. To, jaké bude počasí, pořadatelé těžko ovlivní. A za to, že běžela řada lidí, která 10 kilometrů běžela poprvé a přeceňovala své schopnosti, pořadatelé také nemohou. Ovšem chápu, že je jednodušší svádět svou prohru na pořadatele. Inu, nikdo vám nebránil vzít si na trať lahev s vodou.
6) Doprovodný program
Moderátorem celého dne byl Tomáš Hanák a po závodě následovala „After Run Party“, na které vystupovaly skupiny Eddie Stoilow, Skyline, Survivals, The Pastels, Streed Dance Academy a Tata Bojs. Dále se o hudební stránku starali DJs Wich a Robot. Z kapel jsem viděl vystoupení jen Tata Bojs, kteří mě překvapili. Ačkoliv nejsem jejich obdivovatelem, hodinová show mě bavila, zvláště jsem zíral na bubeníka a zároveň zpěváka kapely.
Resumé
Ze závodu jsem nadšený. Hlavně při startu závodu jsem čekal, jestli mě někdo ušlape. Ale vše proběhlo hladce. Tímto bych chtěl organizátorům poděkovat za příjemnou běžeckou událost, jež sice měla své mouchy, ale věřím, že tyto mouchy budou v následujících ročnících vypilovány. Samozřejmě díky patří také sponzorům, kapelám, DJům a samozřejmě závodníkům, bez kterých by závod nebyl závodem. Příště to chce více pít a nepodceňovat své schopnosti. A samozřejmě gratuluji výherci, jehož čas byl cca 32 minut.
A jak jsem dopadl?
Umístil jsem se na 772. místě z celkového počtu 5 291 běžců. Můj čas byl 0:50:57,6.
Na závěr pár čísel od organizátorů
Registrovaných bylo 6.628 běžců. Na start se postavilo 5.291, z toho 2.096 žen a 3.197 mužů. O organizaci se staralo 498 lidí. Na trati bylo 249 dobrovolniků. Rozdalo se více než 4 000 litrů vody. Do úschovny bylo uloženo 4.500 batohů. Na After Run Party vystoupili tři kapely, dva DJs a tři taneční skupiny. Celkem 45 lidí
Tak jako mám rád mléko, Kostíky, tyčinky od Kinder, oblečení a boty od Nike, hudbu od Wiche, atd, atd…, tak mám rád LRG. Nic víc asi není třeba psát. Pokud se chcete podívat na oblečení LRG, navštivte například MetroStore.
A je to opět tady. Kalendář ukazuje 7. srpen, svátek má Lada a pro mě to znamená, že mám narozeniny. Tentokrát výjimečné tím, že jsem opustil svět náctiletých a přehoupl se k „cetníkům“. Slavím tedy 20. narozeniny.
Nebyla žádná velká oslava, já si na to moc nepotrpím. Tento den jsem strávil se svou přítelkyní, která mi upekla moc dobrý banánový dort s lentilkami. Děkuji ti, Michalko. Zapiji to, až bude vhodná příležitost.
Nečekal jsem přání od tolika lidí, takže všem tímto vřele děkuji.
